Jiří Winter byl jedním z nejznámějších výtvarníků 20. století a jeho výtvarná tvorba provází už několik generací doslova na každém kroku od dětství až do dospělosti. Kniha Černí baroni, kterou napsal jeho kamarád a dlouholetý spolupracovník Miloslav Švandrlík a kterou Jiří ilustroval, byla nepochybně nejčastěji podomácku přepisovanou a překreslovanou zakázanou knihou z období komunistické totality a stala se - společně s celým dílem Jiřího Wintera - nedílnou součástí toho, čemu se říká kulturní povědomí národa.
Navrhuji tedy například tyto expozice:
- Stálou výstavu na téma divadelní, filmové a televizní tvorby Jiřího Wintera - Neprakty. Jiří často navrhoval filmové a divadelní kostýmy a scény, či jeho dílo doplňovalo hru nebo film jiným způsobem. Legendárními se stala například filmová pohádka Šíleně smutná princezna či divadelní hry Těžká Barbora nebo Osel a stín, v nichž Jiří navrhoval kostýmy a kulisy. Jiřího tvorba televizní byla tak rozsáhlá, že by zaplnila samostatné muzeum.
- Stálou expozicí díla Jiřího Wintera, která by byla každoročně obměňována. Bylo by pěkné vystavit i méně známou tvorbu, například paralelní a veřejnosti neznámé výtvarné dílo (akvarely, olejomalby, fotografie atd.), výtvarné začátky, ilustrace do odborných přírodovědných knih a časopisů, ale také například akty a portréty. Můžeme část výstavního prostoru věnovat tvorbě pro dospělé návštěvníky a vystavit půvabné akty. Jiřímu se totiž podařila nevídaná a zcela ojedinělá věc - "propašoval " erotiku do humoristického časopisu, vydávaného ústředím komunistické strany.
- Interaktivní hernou pro děti, v níž by malí návštěvníci měli k dispozici knihy, komixy, omalovánky, hádanky a rebusy, stavebnice, vystřihovánky, stolní hry a hračky z tvorby Jiřího Wintera. Jiřího tvorba pro děti je velice krásná a rozsáhlá. Legendárním se stal například komix o dvou dětech z pravěku Sekovi a Zule a jejich zvířecích přátelích, podle něhož bude tento rok (doufám už konečně) dokončen celovečerní animovaný film. Expozice by bylo možné doplnit například projekcemi ostatních animovaných filmů, které jsou též velmi pěkné.
-
Stálou výstavou sbírek etnografických a antropologických. Antropologické sbírky jsou velmi vzácné a byly by ozdobou Národního muzea (kdyby se mi chtělo je tam dávat). Jiřího antropologická činnost, resp. spolupráce se slovutným antropologem Prof. Vlčkem je veřejnosti málo známá a přitom nesmírně zajímavá a záslužná. Také bych ráda vystavila sbírky zoologické, sbírky starožitností, orientálního umění atd.
Jiřího sbírkové předměty si často půjčovalo Národní, resp. Náprstkovo muzeum v Praze, neboť jsou mimořádně pěkné a zajímavé.Mám ještě jeden návrh - část antropologických sbírek Jiří získal od legendárního cestovatele z počátku minulého století Alberta Vojtěcha Friče, s nímž se Jiří - navzdory vysokému věkovému rozdílu - velmi spřátelil. A protože A.V.Frič nemá v Čechách žádné vlastní muzeum, ač by si jej nepochybně zasloužil a dokonce jeho slavné sbírky nejsou umístěny v Praze v Národním muzeu, ale převážně v muzeích v Peterburgu a v New Yorku, navrhuji část prostoru věnovat A.V.Fričovi, který Jiřího velmi významně ovlivnil a vzbudil v něm sběratelské nadšení.
O osobnosti A.V.Friče zde psát nemohu, na to není dostatek prostoru, ale zmíním jednu zajímavost, která není příliš známá. O zálibu v pěstování kaktusů, typickou pro český národ (počet organizovaných kaktusářů je druhý nejvyšší v Evropě), se zasloužil A.V.Frič, který byl mimo jiné též nadšeným botanikem a kaktusy přívážel ze svých cest (několik druhů sám objevil a popsal). Na svých přednáškách pak pro pěstování kaktusů nadchnul své posluchače a toto nadšení zde přetrvává více než sto let. Mohli bychom tedy výstavu doplnit malou sbírkou kaktusů a občasnými "kaktusářskými" akcemi.
- Archivem díla, v němž by byla přehledně uspořádaná tvorba - knihy, časopisy, noviny s ilustracemi i články, fotografie, filmové dokumenty, katalogy a záznamy z výstav, nahrávky atd.
Takové místo by bylo jedinečným zdrojem informací nejen o tvorbě Jiřího Wintera, ale i o celé historické epoše, v níž "kreslíř Neprakta" žil a tvořil, počínaje idylicky působící první republikou, přes období nacismu, v němž Jiří přišel o téměř celou rodinu a sám (jakožto účastník protinacistického odboje) jen šťastnou shodou okolností nepřišel též o život, přes období komunistické totality (Černé barony soudruzi Jiřímu ani Miloslavu Švandrlíkovi nikdy nezapomněli a důsledně oběma autorům ztrpčovali život po celá dlouhá desetiletí) až po zlom roku 1989 a polodivoká léta devadesátá, po něm následující.
A také následující ztišení, když se život poněkud uklidnil a lidé si na svobodu a demokracii začali zvykat.
Jiří Winter tím vším proplouval, obklopen svými zvířaty a sbírkami a milován snad celým českým národem. Bylo by moc pěkné, kdyby se muzeum a galerii podařilo realizovat.
V případě nápadů prosím pište na d.winterova11@gmail.com.
Oficiální stránky Jiřího Wintera Neprakty - https://www.jiriwinterneprakta.cz/
- 2 402 přečtení
- 2 082 přečtení
- 1 322 přečtení
- 1 046 přečtení