UŽ ZASE ROSTOU

Už zase rostou… Je to opravdu bezva pocit, když se má člověk na co těšit.
Ráno si vezmu gumáky, košík, malý houbařský nožík a jdu…
Už se těším na ten úžasný pocit lovce.
Rozhrnu houští a on tam sedí, nádherně sedí zabořen v hustém měkoučkém mechu pod rozložitým smrkem…
Labužnicky si vychutnávám pocit krásného brzkého rána.
Všude je ticho, jen ptáci rozespale zahajují svůj koncert trylků, do probouzejícího se krásného dne.

Opatrně vykrucuji velkého hřiba z podhoubí a zamačkávám jamku v mechu. Při čištění slyším pod nožem zřetelně zvuk krásné zdravé houby, který úžasně zní do ticha lesního chrámu. Odřezky zahrabuji pod mech, abych neprozradil své místo. V dřepu se rozhlížím okolo sebe. Rodinka hřibů se rychle hlásí o slovo, během chvíle jich mám půl koše, už zase rostou…

Druhé a velmi příjemné potěšení z hub, mám na talíři. Naši předkové v dobách, kdy ještě u nás nebylo rozšířeno koření, používali na dochucení pokrmů drcené sušené houby. Vřele doporučuji. Každá houba má svoji specifickou chuť, a když je budete při sušení třídit, časem získáte zajímavé kořenící chutě. Sušení hub musí probíhat ve stinném, větraném místě a co nejrychleji. Dokonale suché houby ihned ukládám do nádoby se zabroušeným hrdlem a vždy přidám několik kuliček pepře, nekazí se.

Miluji houby v jakémkoliv jídle. Klasické houbové řízky, hovězí na houbách, český kuba, houbové karbanátky, ale i houbové lívance, zkrátka jídel z hub je hodně, stačí otevřít dobrou kuchařku. Houbová smaženice je nejlepší ze směsi všech hub ten den nalezených. Dobrá smaženice, to je hotový koncert chuťových pohárků. Jsou tací, kteří bohužel smaženici nejedí!? To zkrátka nepochopím…
Můj nejnovější houbařský chuťový objev je „liška na paprice“. Je to strašně jednoduché. Jako vaříme kuře na paprice, akorát místo kuřete tam dám předem na špeku a cibulce osmažené nakrájené lišky. S houskovým knedlíkem je to přímo exploze chutí.
Takže na shledání ráno v lese. UŽ ZASE ROSTOU… JAM

Jan Antonín Mys...

Narodil se v Táboře, kde také dlouhá léta žil. Dnes si užívá zaslouženého odpočinku na své chalupě, kousek od Tábora. Profesionálně se zabývá mimo jiné, výtvarnou prací. Grafické listy, malby obrazů různou technikou a kreslený humor. Ten kreslí pro radost už od základky, kde rád karikoval kantory a nakonec se kantorem také stal. Kreslený humor je hlavně reakce na okolní dění, podané jeho úsměvem. První kreslený vtip mu vyšel na střední škole v krajském deníku. Postupně kreslil do různých deníků a časopisů. Ilustroval několik knih, otevřel několik výstav vlastních prací maleb, grafiky i kresleného humoru. Dnes kreslí hlavně pro radost svou a svých přátel. Zpětná pozitivní reakce čtenářů i jeho přátel na kresby mu dává poznání, že kreslený humor je hlavně dnes, velice důležité koření našeho života…