Vtipy, vtipné obrázky a černý humor k aktuálnímu dění

Šedesát let byly nevěstince v nacistických koncentrácích tabu

90 návštěv

BERLÍN – Zrůdnost nacistických vůdců za druhé světové války může stále překvapovat. Některé praktiky je společnost schopna odtabuizovat až dnes. Když se po Hitlerově smrti začaly odkrývat horory táborů smrti, v nich zřízené nevěstince se okamžitě staly tabu. Většina německých žen, která je naplňovala, se o nich bála mluvit, zatímco jejich klienti mlčeli ze studu. Sex byl v koncentrácích prostředkem k tomu, jak získat z uvězněných maximální pracovní výkon a zničit jakoukoli solidaritu.

Nacistický velitel Heinrich Himmler nařídil v roce 1941, aby byly v koncentrácích zřízeny nevěstince. Jeho logika byla hrůzostrašná. Mužští vězni by pracovali tvrději, kdyby jim jejich věznitelé nabídli za odměnu sex. A pokud by bylo tohle privilegium nabídnuto jen pár jedincům, rozdrtilo by vězeňskou solidaritu. Himmler dobře věděl, že útokem na pudy získá nad vězni velkou moc. Muži odsouzení na smrt neměli příliš sil myslet duchovně.

Teprve dnes se o celém zvěrstvu mluví jasně. Výstava v Ravensbrücku, v ženském koncentračním táboře na sever od Berlína, vrhá světlo na nevěstince a obnažuje nacistickou zrůdnost při pokusu manipulovat se sexualitou vězňů.

Jedním z odvážných, kteří se nebojí promluvit, je bývalý buchenwaldský vězeň Albert van Dijk. Do koncentráku se dostal z nizozemského města Kampen. „Často jsem nadnesl téma speciálního bloku na setkáních bývalých vězňů z Buchenwaldu, ale nikdo nikdy nechtěl o tom mluvit. Nebo mi řekli, že se mýlím,“ tvrdí třiaosmdesátiletý muž, který v osmnácti letech prožíval zamilovanost k blonďaté prostitutce Friedě. S ní také na speciálním oddělení v koncentráku ztratil své panictví.

Nacisté prostituci oficiálně zakazovali a potírali. Ale SS zřídili síť nevěstinců pro německé vojáky, nuceně nasazené a vězně, u nichž se tak snažili částečně potlačit homosexuální praktiky. Od roku 1942 pracovalo asi 200 až 300 nežidovských vězeňkyň asi v deseti nevěstincích po celém Německu, Rakousku a Polsku. Téměř většina z nich se do koncentráku dostala jako sociálně nepřizpůsobivá.

Nejprve bylo dobrovolnicím slíbeno, že po šesti měsících služby v prostituci budou propuštěny. Pokud přežily, osvobození se však dočkaly až na konci války. V koncentrácích dostávaly lepší příděly potravin, mohly nosit civilní oblečení a vykonávat méně fyzických prací. Mnohé z nich se však nakazily pohlavní chorobou. Ty se potom staly předmětem lékařských experimentů a byly nuceny k potratům.

Dozoroci je kontrolovali

Každá prostitutka měla k dispozici malou místnost. Tam za ní přišel vězeň, jehož před vpuštěním do cely lásky vyšetřili. Na pohlavní styk měl přesně patnáct minut. Vše otvory ve zdi celou dobu kontrolovali dozorci, aby došlo jen k sexu a žádnému jinému nežádoucímu chování.

Po celodenní práci v táboře trávily ženy každou noc dvě hodiny tím, že obšťastňovaly mužské vězně za dvě říšské marky. Ti, kteří mohli s prostitutkami souložit, měli mezi vězni mnohá privilegia a byli ve vězeňské hierarchii postaveni nejvýše. Naprostá většina mužů však po celodenní dřině byla neschopna jakéhokoli sexuálního styku.

Van Dijk viděl po šesti měsících první ženu, Friedu. Ihned se do ní jako teenager zamiloval. Ona u něj zase ocenila jeho panickou ostýchavost. „Jednoho dne mě poslali uklízet do bloku a já jsem se najednou ocitl s ní sám… Dala mi nějaký šnaps, foukla mi do úst kouř z cigarety a lehli jsme si do postele. Bylo to pro mě poprvé, na to nikdy nezapomenete,“ vyprávěl starý muž.

Jako nežidovský vězeň měl právo dostávat od rodiny nějaké finanční příspěvky, které pak mohl utrácet za služby v koncentráku. Někteří ho za to odsuzovali, on jako mladý muž viděl v ukájení s prostitutkou lepší východisko než v sexu se spoluvězni. „Někteří mladí chlapci spali se staršími vězni za kousek chleba navíc. Byl jsem mladý a naivní a myslel si, že se o mě Frieda zajímá,“ dodal van Dijk.

6. Červenec 2016 - 8:48

Líbilo? Sdílejte a udělejte radost přátelům
Další články s vtipy? Dejte like a dáme vědět!
TOPlist